-
Carpe diem.
„Stejně nás to dostihne. Musíme se v tom jen uklidnit. Carpe diem,“ končí hodinu profesorka češtiny a mně znovu dává facku celá nynější situace.
-
Pejsek, kočička a karanténa
Má-li být náš karanténový deník úplný, je nutné dodat, že velkou část našeho žití teď zpestřuje vaření. Během dlouhých chvil se vydáváme do špajzu a šmejdíme, čemu zase dáme nějakou formu. Respektive zkusíme dát…
-
Bude všechno?
Byl to Camus, kdo donutil Mikula napsat esej na humanitní studia a mě srovnat všechny podoby existence, které moje hlava dokázala vymyslet. Byla to jízda, dámy a pánové, ale jsem z toho venku. A jelikož se celé tohle téma úzce pojí s názvem našeho blogu, před vašimi zraky se v tom, s dovolením, ještě jednou […]
-
Jak zní epidemie?
Dlouhé chvíle mě vedou k hudebním databázím, kde jsem schopna hodiny projíždět hudbu a hledat si to, co mi zkrátka a dobře dělá dobře. Koroniny mě donutily sednout si a projet hudební isnpiraci mých oblíbených umělců, z čehož vznikl časně jarní playlist epidemii doslova šitý na míru, který za mě mluví víc než já sama. […]
-
O čem sním, když…bdím?
Když nemůžu spát, udělám si meduňkový čaj, hodím do toustovače dva tousty, vyhrabu malinovou marmeládu a předčasnou snídaní se snažím prokousat se ránem.