Dlouhé chvíle mě vedou k hudebním databázím, kde jsem schopna hodiny projíždět hudbu a hledat si to, co mi zkrátka a dobře dělá dobře. Koroniny mě donutily sednout si a projet hudební isnpiraci mých oblíbených umělců, z čehož vznikl časně jarní playlist epidemii doslova šitý na míru, který za mě mluví víc než já sama. A nemluví jen za mě, mluví za to, jak zní karanténa, jak zní novodobý zmatek, jak zní korona. A jak zní ztracený a objevený kus klidu. Poslechni si to se mnou.

Hudební procházka

Abych uvedla skladby, které tu představím, je nutno dodat, do jakého „minikosmu“ jsem je zabalila. Je to minikosmus vývoje, kterým si člověk v epidemii prochází. Těžko říct, zda je postup objektivní nebo subjektivní, tohle je proces, který vnímám já, tohle je hudba, kterou bych mu připsala. Tak se na mě zkus naladit a proplujme tím spolu.

Je to série kotrmelců, na kterou nikdo nikdy není připravený. Poslední písničkou si ale sedni na zem. You’re staying alive!

A závěrem chci přispět ještě tím, jak zní pandemie, když vypneš Spotify, opustíš město, izoluješ se v přírodě a na svůj bubínek necháváš bubnovat jen jez, ptáky a vánek. Na tohle teď, prosím pěkně, tančíme my.

Smím prosit?