-
Jak to dožene nás všechny.
Už se poštěstilo i mně. Taky jsem byl na testech, abych si zkontroloval, že pozitivní nejsem a abych mohl znova být v naší společnosti přijímán.
-
Ve stínu pod jabloní…
…tam to tak krásně…voní? Můj „návrat do domoviny“ mě mimo jiné znovu navábil k cyklistice, jíž jsem teď obměnila pečení kremrolí. A vlastně ne tak úplně.
-
Tohle je vážná situace („a já budu ten, koho pak zvolíte“) (pandemic edition)
Nejdříve jsme každé slovo našich politiků doslova hltali a téměř vše, co nám řekli, jsme brali vážně. Aby taky ne, v tu chvíli mi přišlo, že mi jde o krk. Právě díky nim se ale stres uklidnil a člověk najednou kouká na situaci z větší výšky. A čím dál častěji si říká „Oni snad tak […]
-
Jak zní epidemie?
Dlouhé chvíle mě vedou k hudebním databázím, kde jsem schopna hodiny projíždět hudbu a hledat si to, co mi zkrátka a dobře dělá dobře. Koroniny mě donutily sednout si a projet hudební isnpiraci mých oblíbených umělců, z čehož vznikl časně jarní playlist epidemii doslova šitý na míru, který za mě mluví víc než já sama. […]
-
„Já ji nosím pro tebe a ty ji nosíš pro mě.“ (pandemic edition)
Zlaté české ručičky je přísloví, které snad nikdy neomrzí a vždycky ve správnou chvíli zahřeje. Nástup státních opatření vůči „koronaviru“ (z toho slova se mi už dělají pupínky) působí jako pomalu startující ,velký starý diesel. Nejdřív lehká jiskra, pak dlouho mazat, mazat, mazat a najednou hup a už to kmitá. A naštěstí to pak kmitá […]