Mám to štěstí, že kurz filmu, na který jsem se přihlásila, neskolila ani korona. Sešli jsme se proto v ateliéru, nasadili roušky a uvedli své duše do filmového transu.
…tam to tak krásně…voní? Můj „návrat do domoviny“ mě mimo jiné znovu navábil k cyklistice, jíž jsem teď obměnila pečení kremrolí. A vlastně ne tak úplně.
Nechápu. Na chalupu jsme odjeli proto, abychom se naprosto izolovali od ostatních, aby se nám nic nestalo a abychom měli klid a pohodu. Proč pak ale sedím doma v Praze, mám okolo krku studený obklad a teplotu?
Má-li být náš karanténový deník úplný, je nutné dodat, že velkou část našeho žití teď zpestřuje vaření. Během dlouhých chvil se vydáváme do špajzu a šmejdíme, čemu zase dáme nějakou formu. Respektive zkusíme dát…
