Jak se státi influencerem?

Jak se státi influencerem?
  1. Buď přesvdčen, že jím dávno jsi.
  2. Taguj, co tě napadne.
  3. Vyraž do Benátek. Tam tě to naučí.

Každý rok se v Benátkách sjede 27 filmových nadšenců z 27 evropských zemí, aby vybrali vítězný snímek soutěže Giornate degli Autori. I letos mělo 27 jedinců to štěstí, že jejich soutěžní dokumenty byly vybrány zastupujícím kinem (pro Česko kinem Scala) a poslány (spolu s dalšími dvěma kandidáty) do Paříže. V Paříži se dále sešli zástupci z Evropského parlamentu a Europa Cinemas a jedno jméno z postupujících tří zakroužkovali. Letos vybrali mě.

Dát do slov, co jsem v Benátkách zažila, je téměř nemožné. Abyste pochopili, proč teď chodím do kina každý týden a pláču při představě pistáciového croissantu, řekla bych, že to musíte sami zažít. I tak jsou ale skutečnosti, o které se můžu – a chci – v tomto článku podělit. Třeba tě namotivují, abys tam příští rok sám vyrazil!

V Benátkách jsem se neprošla po červeném koberci s Tildou Swinton. (Že jsem na ni narazila v supermarketu je věc jiná.) Stejně tak jsem nepředávala Zlatého lva. A i přes to, že v mobilu stále nemám číslo na Cate Blanchett, jsem si jistá, že mi Benátky nabídly daleko víc.

Hlavním důvodem, proč jsem byla vybrána jako porotce, bylo, abych zhlédla deset filmů z xyzž vybraných a diskutovala o nich. Tedy s mírou…pouze v okruhu sedmadvaceti vybraných. Bavit se o nich s kýmkoli jiným, to nám, přirozeně, zakázali. I přesto jsem se však *confession alert* neudržela a po snímku, který se nakonec stal výherním (hell yes!), jsem si odchytla režiséra a vyprskla na něj své nadšení.
Shoutout skromnému a laskavému Philippu Yuryevovi a jeho výhernímu snímku The Whaler Boy.

Těchto deset snímků jsme rozebírali na čtyřech jury meetings. Naše diskuze vedl umělecký ředitel KVIFF Karel Och a prezidentem porotců byl izraelský režisér Nadav Lapid, známý mj. pro svůj snímek Synonymes, se kterým sklidil první místo na loňském Berlinale. Diskuze probíhaly (skoro) hladce a i když by mohlo být 27+1 názorů často těžké usměrnit, Karlovi se to vedlo na výbornou.
(Na poslední, veřejnou diskuzi, se můžete podívat tady.)

Prošla jsem si taky řadou seminářů a workshopů. Mimo vzdělání ve filmové kritice a skvělých diskuzí se zástupci Evropského parlamentu se mi dostalo i nemálo podrobných instruktáží o tom, jak se státi infuencerem. Ve zkratce: sdílej, taguj, hlídej počty sledujících a snaž se profitovat. Úsměvné.

Čeho jsem si po vyčerpávajících dnech nabitých workshopy, diskuzemi a projekcemi vážila nejvíc, byly večery plné rozjímání nad vínem s ostatními evropskými zástupci. Byla jsem mezi nimi s přehledem nejmladší, ale to vůbec ničemu nevadilo. Rozuměli jsme si, poslouchali jsme se, smáli se spolu a teď s přetrvávajícím nadšením v srdci můžu přiznat, že mi chybí.

Co jsem si z Benátek odnesla?
Pár mušlí, hromadu kontaktů a touhu podporovat evropské filmy, podporovat kulturu.

Film je cennost, která potřebuje stále více podpory.

Tak přestaň číst a mazej do kina!